Proč se stát vegetariánem?

Vegetariánem můžete být z různých důvodů: morálních, zdravotních, náboženských nebo ekologických. Ze zdravotního hlediska je třeba si uvědomit rozdíl mezi trávicím systémem masožravců, býložravců a plodožravců. Masožravci mají silné zuby a drápy, a na rozdíl od nich má člověk, býložravci a plodožravci umístněné stoličky a silné zuby vzadu, aby mohli rozžvýkat obilnou potravu, semena a ořechy. Sliny zvířat, která se živí masem, neobsahují enzym ptyalin, který je ve slinách člověka a býložravců. Tráví škrob, obiloviny, luštěniny a semena.

Trávicí trakt masožravých šelem je pouze trojnásobkem délky jejich těla. Hnilobné bakterie, močovina, kyselina močová a jiné látky obsažené v mase způsobují při trávení masa hnilobné procesy. Šelmy mají tak krátké střevo právě proto, aby maso rychle prošlo trávicím traktem a zbytky, spolu s jedy, byly rychle vyloučeny stolicí.

Býložravci mají trávicí systém asi desetkrát delší, než je délka celého těla. Rostlinná strava se může lépe využít a vstřebat. Při jejím trávení nevznikají hnilobné - jedovaté produkty. Plodožravci, mezi které lze zařadit i člověka, mají trávicí systém až dvanáctkrát delší, než je délka jejich těla.

Duchovní aspekt vegetariánství

Ahinsá paramó dharma: neubližování je nejvyšším principem

„Pokud nemůžeš darovat život, nemáš ani právo jej brát." Strach ze smrti pociťují také zvířata a šíří se jim celým tělem. Žlázy začínají vytvářet hormony aktivující tělo k útěku či obraně. My tyto jemné látky, které se ukládají ve všech částech jejich těla, nevidíme, ale přijímáme do sebe jejich smrtelný strach s konzumovaným masem. Se zvířecí pránou se tak do nás dostávají také zvířecí kvality a zvířecí vědomí. Tím se zpomaluje náš duchovní rozvoj. 

Višva prání mérí átmá hé: všechny živé bytosti jsou moje Já

Agrese a úzkost pocházející ze zvířecího vědomí se nám dostanou hluboko do podvědomí a v hodině naší smrti nám opět vystoupí do vědomí. Totéž se děje i při meditaci či modlitbě, kdy se noříme hluboko do svého nitra. My lidé si na rozdíl od zvířat můžeme svou cestu zvolit vědomě pomocí své svobodné vůle, intelektu a vivéky (pravého rozlišování). Je nutné při tom velmi pečlivě dbát na správnou stravu a vhodnou společnost. Podle kvality potravy, kterou přijímáme, a společnosti, v níž se pohybujeme, se utváří náš osud, způsob myšlení a jednání.

Vzdání se masa není jen záležitostí etiky a zdraví, ale také otázkou přežití na této planetě. Hladomory v rozsáhlých oblastech světa, problematika spodních vod, celosvětového ničení cenných přírodních rezervoárů, eroze půdy a s ní suvisící pohromy, to vše jsou problémy, které jsou bezprostředně ovlivňovány naším způsobem stravování. Měli bychom si uvědomit, v jak jedinečné, velmi citlivé rovnováze se nachází život na této planetě a že my lidé tuto vyváženost ničíme svou nevědomostí, touhou po penězích, pohodlností, nenasytností a nezájmem.